|
|
Ukazatele výkrmnosti u kachen ve vybraném podniku
FULÍN, Ondřej
Cílem bakalářské práce bylo praktické sledování produkčních ukazatelů brojlerového hybrida Cherry Valley SM3 v podniku Smilkov a.s. Sledování bylo provedeno ve dvou stájích s odlišnou technologií výkrmu kachen po dobu 1 roku. Do vážení bylo vždy zahrnuto 1 % z celkového počtu kachen sledovaného turnusu, tj. 32 ks. Výsledky byly analyzovány ze 14 turnusů (7 turnusů z každé stáje) Vyšší živá hmotnost byla dosahována v chovu Smilkov, průměrně 3,52 kg/ks, v chovu Kouty dosahovala průměrná živá hmotnost 3,45 kg/ks. Ve stáji Smilkov byl dosažen také lepší průměrný přírůstek, který byl 83,3 g/ks/den, stáj Kouty měla průměrný přírůstek nižší 81,5 g/ks/den. Stáj Kouty, která má řízené mikroklima, vykázala lepší výsledky v procentu úhynu a spotřebě krmiva. Průměrný úhyn byl 1,64 % a během sledovaného období se zkrmilo 153,3 t KKS. Průměrný úhyn v chovu Smilkov činil 2,87 % a spotřebovalo se zde 165,1 t KKS, rozdíl mezi chovy je tedy 11,8 t krmiva. Konverze krmiva (množství krmiva potřebného na 1 kg přírůstku) v chovu Kouty byla 2,2 kg/1 kg přírůstku, v chovu Smilkov byla zjištěna konverze krmiva 2,3 kg/1 kg přírůstku.
|
|
|
Časoprostorové souvislosti hlášení úhynu a zranění ptáků v záchranných stanicích ČR
HROMÁDKO, David
Ptáci jsou nejčastějšími pacienty v záchranných stanicích. Automobilová doprava, prosklené plochy, elektrická vedení i nelegální lov, to vše ohrožuje ptáky v antropogenní krajině. Díky záchranným stanicím se každý rok podaří mnoho takto zraněných nebo nemocných ptáků vyléčit a vrátit zpět do volné přírody. Záchranné stanice tak mají důležitou roli v ochraně přírody a často i v ekologické výchově. Předkládaná práce vyhodnocuje příčiny příjmu zraněných ptáků v antropogenní krajině. Byly zpracovány databáze záchranných stanic evidující druhové složení, věk, příčinu příjmu a další osud zraněných ptáků přijatých ve sledovaném období (od roku 2008 do roku 2017). Dále byly zjišťovány okolnosti příjmů ptačích řádů a jejich druhové zastoupení. Taktéž došlo k vyhodnocení souvislostí mezi příjmy ptačích řádů a jejich citlivostí k antropogenním vlivům, posouzen byl i vývoj počtu příjmů za jednotlivé roky, v ptačích řádech, vývoj počtů během roku a vliv věku jedinců na jejich zraňování. Byl hodnocen i vliv typu zranění a ptačího řádu na další osud jedince. Nejvíce přijímaným ptačím řádem byl řád pěvci (Passeriformes). Celkově patřily k nejnáchylnějším ptačí druhy žijící synantropně. To souvisí s větší mírou vystavení antropogenním vlivům. Nejčastějším typem příjmů ptáků do záchranných stanic byl příjem nesamostatných mláďat.
|
|
|
Zhodnocení potřebnosti a využití loveckých psů v současné myslivecké praxi
Dufková, Soňa
Tato diplomová práce se zabývá evaluací potřebnosti a využitelnosti loveckých psů v současných podmínkách lovecké praxe. Cílem diplomové práce je sběr údajů přímo z honiteb, kde bylo zapotřebí zjistit, jak jsou lovečtí psi v honitbách využíváni, jak jsou dodržována legislativní opatření a použití loveckých psů při společných loveckých akcích i v honitbách. Dále práce zjišťuje, za jakých okolností nejčastěji dochází k úrazům, ztrátě či úhynům loveckých psů. Naplněním cíle akademické práce je zavedení výstupu do praxe, které si klade za úkol především zlepšení ochranných prvků pro lovecké psy. Ke zjištění potřebných dat pro analýzu, byla využita dotazníková metoda. Dále byla podrobena analýze také legislativa v Rakousku a na Slovensku a po zohlednění rozdílů porovnána s legislativou České republiky. Závěrečným krokem je zhodnocení zjištěných dat a navržení přímých efektivních výstupů do praxe.
|
|
|
Analýza hlavních vlivů působících na tržní produkci masných krav velkého tělesného rámce
Pešová, Nikola
Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu hlavních vlivů působících na tržní produkci masných krav velkého tělesného rámce. Hlavními sledovanými vlivy byly počet krav v chovu, počet narozených telat, úhyny a negativní selekce. Sledován byl obrat stáda v roce 2013 na ekofarmě Ost West Agro, s.r.o. v Dětřichově nad Bystřicí. Dále byly odhadnuty tržby za jatečná a zástavová zvířata v různých váhových kategoriích. Součástí práce je také souhrn nákladů při pobytu zvířat na pastvě a v zimovišti. Po zhodnocení bylo zjištěno, že pro podniky s produkcí masného skotu je největším tržním příjmem narozené tele. Odhad za prodej jatečných a zástavových kusů činil celkem 1 720 148,80 Kč. Nejvyšší podíl tvořily vyřazené krávy, celkem 874 073 Kč. Druhý nejvyšší podíl tvořili zástavoví býci a jalovice do 240 kg, celkem 378 681,60 Kč. Další položkou byla jatečná telata, za která podnik utržil 257 777,50 Kč a nejnižší příjmy tvořily jalovice od 1 do 2 let, celkem 209 615,70 Kč. V zimě byly zpozorovány trojnásobně vyšší náklady než v letním období.
|
|
|
Vyhodnocení dvou různých typů přístrojů na výrobu elektrolyticky ošetřené vody a jejich vliv na zootechnické ukazatele
ŠVEC, Miroslav
Práce se v teoretické části zprvu zabývá způsoby výkrmu kuřecích brojlerů chovaných na maso. Následují vybrané kapitoly technologie intenzivního výkrmu kuřecích brojlerů se zaměřením na chov na podestýlkové technologii. Práce se v této části rovněž zabývá mikroklimatickými podmínkami a zootechnickými ukazateli. Na konci teoretické části práce seznamuje s elektrolyticky ošetřenou vodou, principem její výroby, jejími výhodami a možnostmi použití. V praktické části pak práce seznamuje s podnikem TAGREA s.r.o. v Čekanicích u Tábora, který slouží jako farma pro intenzivní výkrm kuřat na podestýlkové technologii a kde bylo také provedeno vyhodnocení dvou různých typů přístrojů na výrobu elektrolyticky ošetřené vody, konkrétně přístroje Envirolyte a přístroje e-dison. Tato část práce dále pokračuje charakteristikou těchto typů přístrojů, uvádí jejich technologie, specifikace a výhody. Následuje grafické zpracování a porovnání výsledků sedmi turnusů při použití jednoho či druhého typu přístroje. Teoretická část této práce končí vyhodnocením těchto výsledků a závěrem.
|
|
|
Vliv transportního stresu na úhyn brojlerů
SEDLÁČKOVÁ, Renata
Cílem diplomové práce je seznámit čtenáře s důvody úhynu brojlerů při jejich přepravě na jatky. Podklady pro vlastní výzkum (z roku 2012) byly získány od Státní veterinární správy a obchodní společnosti Vodňanská drůbež s. r. o., která je největším dodavatelem drůbežího masa v České republice. Druhá kapitola se zabývá legislativou vztahující se na zvířata všeobecně, ale také legislativou, která upravuje především ochranu drůbeže chované na maso. Welfare brojlerů, tedy jejich pohoda, a manipulace s nimi je řešena v kapitole třetí. Je zde popsáno vyskladňování hal, odchyt kuřat, nakládání kuřat, přeprava jatečné drůbeže, vykládání kuřat a podmínky, které musí splňovat pověřené osoby při manipulaci s drůbeží. Čtvrtá kapitola popisuje faktory ovlivňující pohodu brojlerů během výkrmu. K těmto faktorům patří druh podestýlky, mikroklima termoregulace drůbeže, osvětlení a také zdravotní stav brojlerů. Jelikož práce řeší úhyn brojlerů během přepravy, věnuje se pátá kapitola této problematice. Jsou zde rozepsány požadavky na přepravu, vliv vysoké a nízké teploty na převáženou drůbež. Dále pak dopravní prostředky a povinnosti přepravců při přepravě na jatky, ať už je to plánování cesty nebo péče o zvířata během přepravy. Šestá kapitola se zabývá vlastní diplomovou prací. V roce 2012 bylo na jatky (obchodní společnost Vodňanská drůbež s.r.o.) převezeno od 116 chovatelů 30 231 410 kusů brojlerů na porážku, z toho 136 616 kusů při přepravě uhynulo, tj. v průměru 0,455 %. Nejvíce úhynů bylo ve vzdálenosti 251 - 305 km (0,834 %), nejméně při vzdálenosti do 50 km 0,252 %. Stáří kuřat při porážce bylo průměrně 35,13 dní a porážková hmotnost se pohybovala v průměru 1,93 kg. Nejvíce úhynu brojlerů při přepravě nastalo v období zimy 0,919 %, korelační koeficient r = 0,37, nejméně 0,316 % v letních měsících (r = 0,02).
|
host ::
RSS.